Neměla jsem peníze na letenku. Neměla jsem sebemenší důvod jet někam na Střední východ na módní přehlídku. Ale vnitřně jsem cítila, že si to přeju naprosto bezdůvodně víc, než cokoli jiného a stupidně se usmívám jen, když na to myslím. M. byl ze začátku na vážkách a řekl mi, když si to zařídím, at jedu, že pohlídá holky. A tak jsem zavolala svojí víle, paní Konarovské. Možná spíš než jí, znáte její Le Chaton. Ona zná módu a krejčovinu jako málokdo. Nebere si servítky a všechno vždycky řekne na rovinu. A když si myslí, že dělám blbost, řekne mi to taky a pěkně zpříma. Ale tentokrát to bylo jinak. Poslechla si mě a řekla jen - musíš jet. Pomohla mi víc, než bych čekala. A já pak vzala do ruky telefon a napsala Rashmi Agarwal, ok, I will come - já přijedu. Pozorovala jsem sama sebe, jako bych byla někde mimo svoje tělo, jak chystám odjezd, zjisťuju detaily, potvrzuju modelky, ubytování, balím a jdu do Slávy pro tu Pink Supernovu. No, a ta byla zničená. Sláva je skvělá a mám ...
BLOG
Sedím v ateliéru, na spodní části oken jsou namrzlé malé ledové květy a poslouchám Rocket Man od Eltona Johna. Vzpomínám na to, co se na konci minulého roku stalo a pořád mi to připadá jako zázrak. Nádherný, úžasný, bláznivý zázrak. Až do minulého roku jsem byla poměrně racionální člověk, co by řekl, že takové náhody se prostě nestávají a podobné věci jsou prostě shoda okolností. Když ale přemýšlím, co všechno vedlo k tomu, že jsem nakonec skončila na stage v Dauha, hlavním městě Kataru v oblasti Perského zálivu a dostala od Rashmi Agarwal cenu Honored Fashion Designer 2024/Female na Qatar International Art Festival… musím říct, že tohle určitě a na 100% nebyla náhoda. Všechno začalo před asi rokem a půl, když jsem seděla v letadle a vyměnila jsem si s M. místo. Po několika předchozích letech mi nabídnul, abych si odpočinula a sedl si k okýnku k holkám a vyjednával s nimi o hračkách a tabletu. Já seděla v prostřední řadě. Během těch čtyř hodin jsem si začala povídat se s...