Při velikonoční návštěvě Berlína jsem si nemohla odpustit zastávku v jednom z mých oblíbených míst – stálé expozici v Muzeu dekorativních umění (Kunstgewerbemuseum). Vy, co mě znáte, víte, že mám slabost pro tvorbu Elsy Schiaparelli, ale velký respekt mám i pro pro Balenciagu, Christiana Diora nebo Paco Rabanne.
V Berlíně je nádherná stálá expozice, kam jsem se vrátila už podruhé – ale tentokrát s cílem nafotit poctivě i detaily, ne jako posledně prosvištět a půlku fotek mít rozmazanou. Vše jsem poctivě zdokumentovala, jak jen to přes sklo šlo. A protože věřím, že krása je i ve sdílení znalostí, přidávám pro vás fotky, které by mohly inspirovat každou z vás, a´t už šijete, navrhujete nebo se prostě jen máte rády šaty.
Expozice je rozdělená do několika částí – od evropského uměleckého řemesla přes barokní Kunstkammer až po Jugendstil. To, co nás zajímá, je rozhodně Design Collection (klasiky Bauhausu se současnými jmény jako Philippe Starck nebo Konstantin Grcic) a hlavně část Mode.
Co mě zajímalo nejvíc: textil, siluety a konstrukce oděvů. Vidět zblízka lemování, ruční výšivky nebo drobné konstrukční triky na modelech haute couture. Obrovské množství ruční práce, žádný overlock a téměř všude podšívky. Fascinující detaily, které mi unikly na fotkách, jako jsou například tyhle šaty od Elsy Schiaparelli. Všimněte si, že některé květy jsou tištěné, zatímco jiné jsou z korálků a opustily 2D rozměr.
A tohle je opravdová původní Chanel. Ne Karl, ne kopie, ale esence značky. Když ty fotky vidím, neříkám, že jsem nejlepší fotograf na světě (to asi vidíme, že nejsem), ale to, co je na těch šatech skvělé, je kombinace lesklých a matných materiálů. A ano, tohle JSOU TY malé černé.
Tady najdete přeložené texty k výstavě, které máte nafocené (a lehce rozmazané):
Móda 1730 až 1810
V 18. století byla Francie vedoucí kulturní silou Evropy a určovala módní trendy – oblékala aristokracii i měšťanstvo luxusními výrobky svých manufaktur: hedvábím, sametem, výšivkami a krajkami. Mužský oděv té doby, tzv. habit à la française, se skládal z kabátce (habit), vesty (veste) a kalhot (culotte), které jasně odrážely jeho společenské postavení.
Kolem roku 1750 se silueta ženského oděvu proměnila – sukně se rozšiřovala směrem dozadu pomocí konstrukce zvané cul de Paris a byl zaveden nový korzet, který více zdůrazňoval poprsí. Tento „styl à la anglaise“ se stal od roku 1770 nejpopulárnější dámskou siluetou. Ve francouzské revoluci se ženy zřekly svrchního oblečení (mantó) a v 90. letech 18. století nosily pouze lehké šaty z bavlny s vysokým pasem a krátkým živůtkem – model inspirovaný antikou.
Muži v revoluční Francii také změnili oděv – typický elegantní komplet habit à la française postupně nahradila pohodlnější trojdílná vesta, známá už z dřívějších dekád, ale nyní bez korzetu. Dlouhé kalhoty (pantalons) se staly symbolem revolučního postoje.
Móda 1945 až 2000
V roce 1947 představil Christian Dior (1905–1957) svůj slavný „New Look“, který se stal symbolem poválečného návratu k ženskosti. Silueta se vyznačovala zvýrazněným pasem, zdůrazněným poprsím a bohatou sukní, což znamenalo odklon od strohé módy válečných let.
V 50. letech stát stále více podporoval domácí módní průmysl – hlavní módní domy včetně Diora, Balenciagy nebo Givenchyho hrály klíčovou roli v návratu Paříže jako módního centra. Módní média a film šířily tyto nové estetické ideály po celém světě.
Od 60. let začaly být populární stylové variace – youth culture (mládežnická kultura), hippies, punk, glam rock a další subkultury určovaly nové směry. Masová výroba a rozvoj konfekce umožnily široké vrstvě obyvatel nosit oděvy podle aktuální módy.
V 80. a 90. letech se móda stává globálním fenoménem. Ikony jako Jean-Paul Gaultier, Vivienne Westwood nebo Karl Lagerfeld posouvají hranice estetiky a hrají si s genderem, ironií a historií. Současně se zvyšuje důraz na značky a loga jako symboly statusu.
Zároveň dochází k rozkladu jednoznačných módních pravidel – vše je dovoleno, individuální styl je důležitější než aktuální trendy. Móda se stává místem hry, ironie i osobního vyjádření.
Link k výstavě najdete přímo tady
Takže jestli vás zajímá, jak se šilo, tvořilo a navrhovalo, než se slovo „rychlá móda“ vůbec narodilo, doporučuju si tam udělat výlet. Přikládám kompletní fotodokumentaci pro inspiraci a malou radost.
Líbí se vám, co píšu a sdílím? Zapište se do newsletteru pod článkem.
